Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a intuice
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Zodpovědnost

PUBLIKOVÁNO: 26.01.2018, AKTUALIZACE: 26.01.2018

Role zodpovědnosti spočívá v tom, že máte zájem na osobním růstu každého člena. Tato zodpovědnost začíná s vaším vlastním vývojem. Možnost nechat se vést svou duší máme v osmi oblastech života: v myšlenkách, emocích, ve vnímání, v osobních vztazích, roli ve společnosti, prostředí, v projevu a těle.

Zodpovědné vedení zahrnuje morální integritu, život v souladu s vnitřními hodnotami, plnění slibů a uvážené, nikoli lehkomyslné riskování.

Z pohledu duše je nejvyšší odpovědností lídra vést svou skupinu na cestě za vyšším uvědoměním. Spirituální vedení znamená, že si stanovíte vývoj jako nejvyšší prioritu. Nikdy se nechováte tak, abyste snížili sebeúctu druhých. Čerpáte z neviditelných sil vzhledem k tomu, že je evoluce nezastavitelnou silou vesmíru. Zodpovědnost proto není břemeno. Spočívá na vás lehce, dokud pokračujete v rozvoji.

Jako lídr přebíráte zodpovědnost za svůj vývoj a vývoj lidí ve vašem okolí. Rozhodli jste se vyrazit s jistou vizí. Vaše duše neklade žádné požadavky, neboť se neúčastní činnosti. Funguje jako zdroj, tichý základ vaší existence. Vaše zodpovědnost tudíž působí pouze tehdy, když jednáte, přemýšlíte nebo cítíte. Semínka navždy klíčí v tichu. Každé semínko je příležitostí rašící z pole nekonečných možností. Může z něj vyrůst nová myšlenka. Jaké potěšení plyne z použití tohoto úhlu pohledu? Zodpovědnost je způsob péče o sebe sama. 

Jsem zodpovědný za své myšlenky. Nacházíme se v poli poznání, které pokrývá vhled, intuici, instinkty a tvůrčí impulzy. Avšak myšlenky přicházejí ve vzorcích. Máme myšlenkové návyky a za ty zodpovědnost nést můžeme. Čas od času se budete muset zarazit a říct si: „Tohle si přece nemyslím. Je to jen starý návyk z minulosti, vyčpělé opakování toho, co jsem si myslel dříve.“ Sebeuvědomění. Může vám pomoci poradce, který poukáže na místa, v nichž jste ztratili schopnost myslet jasně.

Dobré myšlenkové návyky: Přemýšlíte jasně a výstižně. Vyřadíte předsudky a osobní předpojatost. Zkoumáte své domněnky, abyste se ujistili, že nejsou převzaté či nedoložené. Každou myšlenku probádáte do hloubky. Věnujete pozornost jemným impulzům a soustředíte se na ně, dokud se nerozšíří a nerozvinou. Na každou myšlenku nahlížíte bez odsuzování nebo předčasného zavrhování. Obejdete svou myšlenku a prohlédnete si ji z různých úhlů. Jste si jistí, že nejste příliš ovlivněni stresem, emocemi nebo atmosférou okamžiku. Jste nad věcí.

Jsem zodpovědný za své pocity. Pocity tvoří, stejně jako myšlenky, určité vzorce, a pokud si těchto schémat budete vědomi, můžete za jejich změnu přijmout zodpovědnost. Nikdy nepřicházíte o možnost volby, jak na situaci reagovat. Naučili jste se cítit jistým způsobem a vyhýbat se odlišným pocitům. Přijmete-li zodpovědnost za změnu, nahradíte naučený pocit otevřeností. Nechte každou emoci být tím, čím je, ale zároveň nejednejte na základě strachu, vzteku, rozhořčení, závisti, nedůvěry nebo jiné emoce, jež může vyvolat stres v lidech okolo vás. Pocity jsou pouze vaše, dokud je nepromítnete do vnějšího světa. A jste zodpovědní za to, že nepromítáte pocity, které zraňují.

Jakmile se naučíte prožít otevřenost na místě, které bylo předtím obsazeno automatickou reakcí, objeví se něco nového. Duše začne rozvíjet své vlastní pocity, jež jsou vždy evoluční. Nejedná se o pomíjivé emocionální stavy, ale o setrvalý stav cítění. Ticho, mír a klidné vnímání sebe sama. Laskavost, soucítění, duševní vyrovnanost a radost z úspěchů druhých. Není ale nutné dávat vyšším pocitům jména. Jejich štítkování by vás dokonce mohlo svádět k trénování mysli, aby byla dobrá.

Všechny vyšší emoce ale nás pozdvihují z našeho izolovaného já. Právě izolované já je vycvičeno k volbě A namísto B, obvykle proto, že podle ega nabízí možnost A nějaký benefit, který naše izolované já zvýhodňuje. Za hranicemi izolovaného já se nachází přirozený proud pocitů, z něhož samostatně vyvstávají jakékoli reakce, jež se zrovna hodí. Duše vám vždy chce poskytnout tu nejevolučnější reakci.

Jsem zodpovědný za své vnímání světa. Vidím-li, že obloha je modrá, nevypadá to jako záležitost volby. A zodpovědní můžete být pouze za něco, co si zvolíte. Avšak absence volby je zavádějící. Lídr je někdo, kdo vidí více možností než ostatní lidé. Evoluce je ve hře bez ohledu na to, jak velké se zdají být strasti a nezdary. Vyšší evoluce je nezastavitelná. Pokud změníme způsob, jakým na věci pohlížíme, věci samotné se začnou měnit.

Posunete-li své vnímání, posune se adekvátně i realita. Vnitřní vnímání, jež je zároveň vaším sebevnímáním, je místem, kde realita začíná. Čím širší je naše sebevnímání, tím více možností se z duševní roviny uvolňuje. Možnosti vám nikdy nedojdou, neomezíte-li jejich přísun sami. Příčinou omezení jsou názory. Duše nám ale nechce odpírat nic. Každá možnost, která nespatří světlo světa, oslabí vaši budoucnost neviditelně a mimo vaše povědomí.

Názory, které blokují vaši budoucnost: Nejsem dost dobrý. Zasloužím si méně než ostatní. Vyvrácení: Čím více se vyvíjím, tím více si toho zasloužím. Nepomáhá, když se zaměřím na věci, které jsou špatné. Problémy nejsou špatné. Oznamují, kde se mohu rozvíjet. V pozadí každé těžkosti je ve skutečnosti spojenec. Nezaměřím-li se na problémy, sejdu z cesty vývoje.

Změna je těžká. Vyvrácení: Změna může být vědomá nebo nevědomá. Rozšířením svého uvědomění se mohu stát mocným hybatelem změny. Nemusím se do ničeho nutit, stačí být uvědomělejší. Raději zůstanu stranou bojů a budu se snažit mít tak málo nepřátel, jak to jen jde. Vyvrácení: Nepřítel je jen jiným pojmenováním překážky. Každá překážka, na kterou narazím, je nastražena mou duší, jež ji tam umístila s nějakým záměrem a poskytuje mi zároveň i řešení. Jste zde proto, abyste se vyvíjel a následoval cestu, jež před vámi duše rozvíjí den za dnem.

Jsem zodpovědný za své vztahy. Vztahy zahrnují dvě strany, a vy jste zodpovědní pouze za svou roli. Funguje-li vše, jak má, chvalte druhou osobu. V opačném případě je vaší zodpovědností věci měnit. Budete-li čekat, až věci nebo sebe sama změní druhá strana, můžete také čekat věčně. Musíte dojít k soběstačnosti, což je zjištění, že jste kompletní. Nepotřebujete nikoho jiného, aby vás dotvářel. Proto nemusíte po ostatních vyžadovat změnu, abyste se cítili lépe. Jako lídr se zavazujete k vybudování vztahů. I kdybyste se schovali ve srubu na severním pólu, pořád byste si s sebou nesli své dřívější vztahy v podobě vzpomínek, návyků, povahy a očekávání.

Vnímejte jasně rozdíl mezi minulostí a přítomností. Nepostihujte současné vztahy vlivem těch dřívějších. Vytvářejte vztahy na základě sdílených pozitivních hodnot. Vyvarujte se vztahů na základě předsudků a společné předpojatosti. Nedopusťte, aby se druhá osoba cítila špatně. Chovejte se tak, jak byste chtěli, aby se druzí chovali k vám. Zvyšujte sebeúctu u druhé osoby. Zajistěte, aby vaše účast působila na druhé pozitivně, aby váš protějšek cítil péči, připadal si povznesen, oceněn, povzbuzen a pochválen. Jedná se o nejbližší kontakt, jaký můžete v běžném životě mezi dvěma dušemi navázat. 

Jsem zodpovědný za svou roli ve společnosti. Vytváříte dopad na společnost tím, že volíte, vybíráte si místo, kde žijete, konáte dobrovolnickou činnost a přispíváte na charitu. Je třeba porozumět tomu, jak se vlivy rozšiřují z jedné osoby na druhou. Zahrnuje nálady, postoje i návyky. Chcete-li se stát součástí neviditelné sociální sítě, měli byste si vybrat takovou, která má nejvíce pozitivní a dalekosáhlé účinky. Termíny kritické množství a bod zvratu popisují určitou řetězovou reakci. V jistý moment už něčemu věří takové množství lidí, že se rozšiřování této myšlenky nedá zastavit. I tu platí, že je nejdůležitější zvyšovat u druhého sebeúctu.

Jsem zodpovědný za své nejbližší prostředí. Svou osobnost promítáte do okolí, a proto má každá situace vlastní atmosféru. Jakmile vejde nová osoba do místnosti, atmosféra se změní, alespoň nepatrně. Náš duch udává tón atmosféře, kterou ostatní pociťují. Jak propojit vnitřek a vnějšek? Tyto dvě oblasti nejsou nikdy oddělené, to jen my je tak vnímáme kvůli nedostatečnému uvědomění. Jsou čtyři způsoby, které formují naše prožitky: nálada, paměť, očekávání a vnímání.

Nálada: Je situace spojena s mou náladou? Západ slunce se jeví jinak zamilovanému člověku a jinak osobě, která má depresi. Paměť: Je situace spojena s něčím z mé minulosti? Paměť vám řekne, že auto není nabarvený kus kovu, ale že je to stroj, který můžete řídit. Poznání čehokoliv je záležitostí paměti. Paměť nemůžete zrušit. Můžete ji pouze vidět takovou, jaká je. Očekávání: Je situace taková, jakou jsem ji očekával? Překvapení je naplněním reálnějších, leč skrytých, očekávání. Nemělo by být překvapením, že jste si najednou vědomi pocitů, které jste odmítli a odsunuli z dohledu.

Vnímání: Pozoruji situaci skrze barevná skla? Když to tak vidím, tak to tak je. Je to nejjemnější úroveň prožívání, neboť vnímání je kreativní. Veškeré vlastnosti našeho světa jsou vytvářeny v mozku. Zraková kůra vytváří sluneční světlo. Sluneční světlo je samo o sobě čisté. Je to pouze kmitočtové pásmo v elektromagnetickém poli. S jiným druhem mozku by mohl být váš svět rozsvěcen třeba magnetismem, teplotou, či dokonce gravitací. Syrová data musí být přeložena do barev, světla, zvuku, textury, tvarů, pachů – všeho, co lze vnímat.

Nevnímáme nic, než svou tvorbu. Neutrina a gama záření procházejí skrz naskrz vaším tělem. Hladiny hormonů stoupají a klesají. Váš metabolismus se sám reguluje podle okolní teploty a toho, co jste měli k snídani. Neúčastníte se těchto reakcí, neboť je nevnímáte. Vaše duše ale vnímá všechno, tudíž se i na všem podílí. Není žádný rozdíl mezi regulací jaterních enzymů a řízením událostí, jež se vám dnes přihodí, a lidí, které potkáte. Na duševní úrovni vytváří vnímání úplně vše. Samozřejmě že není možné, abyste byli tvůrci skály a její tvrdosti nebo cizího člověka v autobusu a slov, které pronáší. Ale obojí zvládneme ve svých snech. Jsme zdrojem našich snů a všeho, co se v nich děje.

Tentýž mozek, jež vytváří každý detail snového prostředí, odpovídá i za každý detail bdělého prostředí. Nemusíme si to uvědomovat neustále, pouze se ptejme, jestli situace je, nebo není ve vás. Čím hlouběji půjdete, tím více budete přesvědčeni, že je.

Jsem zodpovědný za svůj projev. Projev neslouží pouze ke sdílení myšlenek. Pro projev je přirození odhalovat, jak se cítíme, co chceme, co bychom rádi skryli a co očekáváme, že druhá osoba pochopí. Jakmile tuto odpovědnost přijmete, otevřou se vám dvě možnosti. Můžete ukáznit a kontrolovat svůj projev tak, aby ostatní přijímali jen to, co chcete. Nebo můžete přijmout fakt, že otevřenost je lepší a nechat lidi číst ve vás to, co číst chtějí. Činí nás to zranitelnější, protože lidé ve vás budou číst všechny věci, jež jsou mimo vaší kontrolu. Dojem, který na kohokoli uděláte, je jeho vlastním výtvorem. Jelikož tomu nelze uniknout zkuste být na světle, jak to jen jde. Snažte se toho co nejméně držet ve stínu. Projev je oknem do duše. Uspějete mnohem více, když toto okno otevřete, než když je necháte zavřené.

Jsem zodpovědný za své tělo. Tělo je projekcí vašeho vědomí. Každá buňka odposlouchává vaše myšlenky. Nemůžete reagovat na svět, aniž ovlivňujete tkáně a orgány. Bez těla nejste schopni spojit se s vesmírem. Tělo je prostředníkem našeho vývoje. Pomocí těla se můžeme vyladit. Jakmile začnete tělo vnímat jako projekci všeho, čím jste, přijetí zodpovědnosti za ně není pouze záležitostí objednávky zdravého jídla namísto řízku. Myslete na své tělo jako na něco, co metabolizuje každý prožitek. To proto, že každý prožitek využívá energii poskytnutou potravou, vodou a kyslíkem.

Chemické reakce transformují syrová data na můj prožitek. Zmocníte se jej tím, že internalizujete každý zrakový a zvukový vjem. Co bylo dříve vně, je nyní uvnitř. Vnímáte-li své tělo jako ztělesněné vědomí, zcela jasně vám může nabídnout mnohem více prostřednictvím svého uvědomění. Fyzický dar vědomí je přítomný tehdy, jestli je tělo lehké, jasné, flexibilní, energické, vyvážené a rychle reagující.

Evoluční chování. Jakmile se zavážete k následování své duše, můžete každou z nich ovládnout bez námahy. Jak se rozvíjíte, mizí rozdíly. Mysl, tělo, chování a projev začnou splývat v jedno. Začnete pak ovládat umění života. Duše vás začne ovlivňovat ve všem, co děláte, a s tím se začne uzavírat mezera mezi ní a vámi. Celistvost začne dominovat. Vaše chování je jako magnet, který přitahuje podobné chování.

Evoluce je nezastavitelná síla. Tím, že se s ní spojíte, získáte mnoho pro sebe i pro lidi ve svém okolí. Situace jste vy. Každý prožitek odráží vaši úroveň vědomí. Vnitřní a vnější svět na úrovni duše splývají. Zodpovědnost nás nakonec vrací k přijetí celistvosti života. Impulz k růstu a rozšiřování nezastavitelnou silou. Nesprávné chování má svůj vlastní způsob, jak nenápadně vysávat energii. Nakonec však za ni zaplatíme stagnací, přešlapováním na místě a nesoustředěností.

Základy evolučního chování. Neřešte příliš rizika, soustřeďte se na potenciálně pozitivní výsledky. Postavte se problému, dokud je v zárodku. V první řadě se věnujte potřebám skupiny. Přijměte za své poslední špatné rozhodnutí zodpovědnost a pak je nechte plavat. Neobviňujte ostatní a nehledejte výmluvy. Buďte imunní vůči pozitivním či negativním názorům ostatních. Dejte najevo důvěru v lidi, kterým svěřujete pravomoci. Dávejte. Buďte otevření všem zdrojům informací a každé moudré radě. Slibte si, že budete mluvit pravdu, především tehdy, když jste v pokušení lhát.

Ivana Valová
Zdroj - Spirituální leadership, Deepak Chopra


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.