Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Životní energie

PUBLIKOVÁNO: 17.02.2010, AKTUALIZACE: 05.11.2017

Životní energie je obsažena v těle. Pokud Ego a Já spolupracují, je možné ji použít k tomu, aby Já dosáhlo své cíle a naplnění svého plánu. Existuje pět způsobů, kterými lze využít životní energii k naplnění životního plánu. Pokud životní energii využíváme jen jediným z těchto způsobů, vyčerpáme ji příliš rychle. Zásoby životní energie se musí obnovovat, a proto musíme rovnovážně využívat všech pět způsobů.

Oheň poskytuje světlo a teplo, aby ze země mohla vyrůst úroda. Úrodu je třeba přebrat a z přetavených zkušeností vytěžit zlatý kov. Necháme-li zlato proudit, máme tok, kterým se vyznačuje voda. To nám přinese prospěch, neboť voda dává vyrůst dřevu, které je potravou pro oheň. Opačný směr je destrukční. Nepřináší otázky, ale strach z nedostatku.

Pokud chci mít více ohně (chci víc uplatnit), musím se postarat o více dřeva (musím mít co uplatňovat), k tomu je zapotřebí více vody, ale to není možné bez většího množství kovu atd. Vytváříme tím začarovaný kruh negativního myšlení, což způsobuje, že svou životní energii vyčerpáváme v honbě za nedosažitelným cílem. Propadneme strachu, že ničeho nebudeme mít dost. Tento strach ochromí tělo a náš organismus „bojuje o přežití“. Žádný z principů využívání energie nesmí být použito ani málo, ani moc.

Oheň – uplatnění. Tomuto prvku předchází prvek dřevo. Dřevo můžeme pomocí ohně přeměnit na světlo a teplo. Světlo je symbolem informací a teplo je symbolem smyslu. Pomocí ohně můžeme zpracovat výsledky (dřevo) svého dosavadního snažení. Potřebujeme zjistit, jak můžeme uplatnit to, co jsme vytvořili. Nezáleží na tom, zda to bylo prospěšné, či nikoli. Uplatnit lze i poznání, že tudy cesta nevede. Velké schopnosti a rozsáhlé znalosti jsou k ničemu, nedokážeme-li je uplatnit. Naopak sebenepatrnější či sebehorší zkušenost může mít cenu zlata, pokud ji správně uplatníme.

Šetření – pokud chceme své zkušenosti uplatnit, musíme do toho vložit svou životní energii. Začneme-li najednou příliš mnoho projektů, nebudeme mít na žádný z nich dostatek energie. Se svou životní energií musíme šetřit a musíme ji vložit jen do toho, co je skutečně připraveno. Nejlépe totiž hoří staré dřevo. Čerstvé dřevo příliš kouří a může oheň zadusit. Utrácení – na druhé straně staré dřevo je třeba spálit. Jinak se stává neužitečným haraburdím a zabírá prostor, který potřebujeme pro nové. Získané zkušenosti je třeba uplatnit a k tomu je zapotřebí využít všechnu energii, která je nezbytná. Šetření zde není na místě, je třeba utrácet.

Země – oběh. Našim spojením se Zemí je fyzické tělo. To je stejně jako Země schopno obnovovat svou vlastní energii prostřednictvím vyváženého oběhu energie. Stejně jako Země potřebuje oheň Slunce, potřebuje i naše tělo oheň. Máme-li teplo a světlo, které nám poskytuje oheň, země nám dává novou úrodu. Víme, jak lze uplatnit to, co jsme až dosud vytvořili. Známe smysl našeho předchozího snažení a to nám poskytuje širší úhel pohledu. Vidíme více a můžeme si položit nové otázky. Můžeme vstoupit do nového koloběhu na vyšší úrovni. Růst může začít znovu.

Dávání – princip oběhu, který symbolizuje země, nám umožňuje začít nový cyklus. Máme možnost získat novou energii. Pokud však budeme čekat na to, až ji dostaneme, budeme čekat do nekonečna. Novou energii získáme, pustíme-li se do nového objevování. Chceme-li něco dostat, musíme napřed něco dát. Čím více do toho dáváme, tím více dostaneme. Novou životní energii získáme, jestliže do nového cyklu vložíme svůj vlastní život a sebe sama a začneme na vlastní kůži hledat nové zkušenosti. Braní – nové zkušenosti nám mnohdy připadají zajímavé a rádi bychom se pustili do jejich objevování, kdyby kromě svých světlých stránek neměly i ty stinné. Nedá se však nic dělat. Musíme brát vše, co k novým věcem patří. Ve skutečnosti je důležité brát si maximum právě z těch nepříjemných situací. Nevezmeme-li si totiž z příslušné situace všechny potřebné informace, budeme se do ní muset vrátit.

Kov – přebírání. Země nám dá novou úrodu, nové klasy. Ty je nutné vymlátit a oddělit zrno od plev. Nové zkušenosti musíme přetavit, abychom získali zlato (kov) poznání. To, co prožíváme, musíme přebrat. Musíme si uvědomit, co pro nás má skutečnou cenu zlata a co nám neslouží. Nesmíme se však nechat zmást prvním dojmem a nesmíme se vrhnout pro to, co je nejpohodlnější a nejsnazší. Své zkušenosti musíme pořádně zpracovat, abychom se dobrali skutečné hodnoty.

Přijímání – abychom své zkušenosti mohli přebrat, musíme je nejprve přijmout. Často se stává, že se nám některé zkušenosti nelíbí natolik, že popíráme jejich existenci. Pokud si však namlouváme, že nic takového neprožíváme, nemůžeme s tím nic udělat. Odmítání – přebírání je k ničemu, pokud neodmítneme to, co nám neslouží. Když už jednou usoudíme, že nám to k ničemu není, nemá smysl to ve svém životě zadržovat. Pokud lpíme na nepotřebných věcech, náš život je ucpán neužitečnými krámy a nemáme místo na to, co bychom chtěli a potřebovali.

Voda – tok. Z přebrané úrody jsme získali zlaté zrní. Ze zrní můžeme upéct chléb a koláče. Pokud však myslíme na budoucnost, musíme část zrní opět zasít, abychom mohli získat další úrodu. Když si přebereme své zkušenosti a ujasníme si, co se nám hodí, musíme si zajistit, abychom toho, co chceme, měli dostatek. Potřebujeme udržovat tok žádané energie.

Investování – abychom měli dostatek toho, co chceme, musíme investovat potřebnou námahu, energii a péči. Investovat však musíme s rozmyslem. Je třeba, abychom dobře zvážili, která z cest dosažení našeho cíle je nejefektivnější. Potřebujeme dobře zvážit, na co máme síly a na co ne, a rozmyslet si postupné kroky. Plýtvání – bez ohledu na to, jak pečlivě přepočítáme svoje investice, nikdy si nemůžeme být jisti, zda nám přinesou to, co od nich očekáváme. Do svých propočtů totiž nejsme schopni zahrnout celou řadu proměnných faktorů, například počasí, živelné pohromy či chování lidí. Každá investice v sobě skrývá nějaké riziko. Počasí ani živly si nedokážeme naklonit, ale lidi ano. Pokud ve správnou chvíli na správném místě plýtváme, podporujeme tak dobrou vůli lidí, díky níž mohou být naše investice mnohem úspěšnější.

Dřevo – prospěch. Dlouho trvá, než vyroste strom a než můžeme využít jeho dřevo, a dlouho trvá, než nám naše úsilí přinese očekávaný prospěch. Avšak pokud jsme tohoto prospěchu dosáhli v rovnováze s univerzálními zákony, nemusíme se bát, že bychom o výsledek svého snažení přišli. Naše dílo je totiž postaveno na znalostech a schopnostech, kterých jsme v průběhu procesu dosáhli, a proto ho kdykoli dokážeme vytvořit znovu.

Výměna – Když vyroste strom, poskytne nám dřevo. Ze dřeva můžeme vytvořit celou řadu užitečných věcí, které nám dlouho vydrží. Nakonec však dřevěné věci zestárnou a přestanou přinášet žádaný prospěch. Je třeba je vyměnit za nové. To, co pro nás bylo prospěšné dříve, nemusí být užitečné i nadále. Čas se mění a s ním se měníme i my a naše potřeby. Musíme vyměnit své cíle, abychom ze svých aktivit mohli mít prospěch i nadále. Udržování – celá řada starých dřevěných věcí stále dobře slouží i přes své stáří. Stejně tak je i mnoho postupů, které jsou prospěšné, i když je používáme třeba od dětství. Bylo by nemoudré měnit to, co se osvědčilo, jenom pro výměnu samotnou. Užitečné věci je třeba udržovat.

Poznatky - vzdělávací program Mandala života - Helena Vertelmanová - www.principyzivota.cz


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.