Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Sloup světla, schopnosti, skupinová dynamika

PUBLIKOVÁNO: 07.10.2015, AKTUALIZACE: 12.10.2017

Pokračujeme v kolektivním ukotvování světla a budujeme vztahy na základě nových, funkčních, stabilních základech. K tomu můžeme potřebnou sílu načerpat ve sloupu světla, který proudí z vyšších dimenzí. V jeho neměnném a nadčasovém světle se na chvíli můžeme oprostit od toho, jak se náš život vyvíjí a jestli druzí naše činy vnímají pozitivně nebo negativně.
 
Můžeme si uvědomit, že ať se děje cokoliv, láska a světlo k nám proudí neustále. Je to spočinutí v neměnnosti, klidu a bezpečí světla, abychom pak vstali a měli sílu čelit dalším životním lekcím. Spočinutí ve sloupu světla nám dává pocit, že je tu hlubší důvěra, než kterou nám nabízí pomíjivé věci. Je to spočinutí v rukou stvořitele.
 
Je to jako vnímat ženský (proměnlivý) a mužský (nehybný) princip a poznat pravdu, která z tohoto sloučení vychází. A s touto důvěrou a uvolněním pak můžeme čelit životním konfrontacím.
 
Položte si otázky:
Kdo vás v životě nejvíc podpořil?
Kdo vás v životě nejvíc srazil?
Co vás více vyvádí ze svého středu, co vás více v hloubi duše vzrušuje – pochvala nebo kritika; podpora nebo podraz nebo nechání na holičkách?
Z čeho se více poučíte?
 
Těmto lekcím můžeme čelit ve fyzické realitě, nebo jimi můžeme projít z tepla domova, protože naší duši je jedno, jestli danou lekci fyzicky prožijeme, nebo se s její, už jednou vyslanou energií, setkáme v sobě a uvolníme toto napětí. Z pohledu duše je to jen zkušenost, kterou ovládáme své síly. Poučme se ze svých zkušeností a pak si zase odpočiňme.
 
Pokud je čas hlouběji nahlédnout do svých schopností, se kterými jste se narodili, a poznat svůj plán duše, zeptejte se:
Co jste si v dětství našli sami, co vás tenkrát bavilo, i když vás k tomu nikdo z rodiny/školy nepřivedl?
V jaké činnosti/v jakém zájmu jste nepotřebovali od druhých podporu?
 
Jsem si jistá, že už tehdy vás vaše duše vedla tímto směrem a už tehdy k vám duše promlouvala. S tímto zaměřením/zájmem jste se už narodili a máte co k předávání. Souvisí to s vaším životním posláním a je to vaše silná stránka. A naopak:
 
V čem/v jakém aspektu jste jako děti potřebovali velkou podporu?
V čem konkrétně jste se ztráceli a neměli pevnou půdu pod nohami?
Čemu jste opravdu v dětství nerozuměli, i když jste se velmi snažili?
Co bylo pro vás tak těžké, že bez podpory to prostě nešlo, čemu jste tady na Zemi opravdu nerozuměli?
 
Odpovědi na tyto otázky souvisí s vaší základní životní lekcí a s vaší slabou stránkou, s tím, co jste se sem přišli naučit a v sobě posílit.
 
Pokud budeme pokorně procházet principy své základní životní lekce a přijmeme své vrozené schopnosti a dovednosti, poznáme své výchozí životní podmínky a nebudeme se vzájemně porovnávat a soudit se. Poznáme, že každý to má jinak a budeme si více věřit a respektovat se.
 
Význam pozitivní energie a smysl světla. Být ve světle znamená mít pozitivní přístup k životu. Vidět lidi z pohledu toho, co umí a v čem jsou jedineční. Uznat jejich schopnosti a dary, čímž se navzájem povznášíme a získáváme hlubší napojení na svůj vnitřní kompas, intuici a proud synchronicit. Počáteční pozitivní energie a povznášení ale neslouží jen tomu, aby nám spolu bylo hezky, ale abychom mohli z něčeho čerpat, když začneme otevírat záležitosti, které nás trápí a které nám vadí. Pomáhá získat důvěru, abychom otevřeli nepříjemné záležitosti a pojmenovali je. Aby se lidem vůbec chtělo čelit svým stínům, musí pocítit (nejen vědět), že to tentokrát bude stát za to, že je tu něco lepšího.
 
Počáteční pozitivní energií a vzájemným povznášením se vytváříme portál světla, který při správném uchopení odstraňuje masky ega, nechává spadnout růžové brýle a odstraňuje iluze, ale zároveň přítomné lidi nenechá „padnout“. Ne vždycky se to povede a ne všem lidem to vyhovuje. A někdy nám dojdou souvislosti až za několik týdnů nebo měsíců. A někdy nás nepříjemná zkušenost svým uvědoměním může později připravit na daleko důležitější situaci. Při práci se světlem osvětlujeme své neosvětlené části. Stačí, když proudí energie, ona ví, kam jít.
 
Jak říkat lidem pravdu a zároveň počítat s lidskou křehkostí?
Není efektivní
- vmést někomu pravdu do očí, protože tak můžeme překračovat jeho hranice
- neříct mu svůj názor ze zbabělosti, protože se chceme vyhnout konfrontaci
- projektovat svou křehkost na druhého a bát se, že mu svým názorem ublížíme.
 
Z toho všeho pak vzniká toxické ovzduší ve vztazích, ve kterém „nemůžeme dýchat“, které vede k zamlženosti ve vztazích, neschopnosti se jasně vyjádřit a popřípadě k nemocím. Převezměme zodpovědnost za svou účast ve vztazích a naučme se brát ohled na city druhých a zároveň říkejme svou pravdu.
 
Identifikujte svůj systém úniku ve skupině
- snažíte se v první řadě vyhovět druhým, aby byl hlavně klid
- pasivně se stáhnete a děláte, že tam nejste, a tak si získáváte pozornost
- vytvoříte ve skupině konfliktní situaci, protože tady s těmi lidmi (nebo s tím člověkem) se tu nedá být
- záměrně druhému neříkáte podstatné informace, abyste si zachovali zadní vrátka a neodhalili svou pravou tvář.
 
Světlo nepotřebuje nepořádek v hranicích. Každý člověk by měl mít v sobě možnost ukázat postoj „ani o krok dál“. Učíme se setkávat na jednom místě, s lidmi rozdílných názorů. Učíme se ctít svou pravdu a zároveň respektovat pravdu druhých. Pokud ale zůstaneme ve svých dětských rolích „útoku nebo útěku“, vyhovíme/politujeme se/získáme energii konfliktem/nezraníme se, ale to je vše, k čemu dojde.
 
Učíme se užívat svou sílu. Když někomu něco ve skupině vadí, je třeba, aby se nejprve otevřel sobě a své bolesti, co mu vlastně vadí, a pak to řekl druhým. Aby nejprve nahlédl do svého nitra a pak se vyjádřil. Pokud se člověk neotevře své nespokojenosti (bolesti), pak buď druhé ve skupině napadá (útočí), nebo někomu pomáhá (tedy uniká), a tak zraňuje sebe i druhé. A to je škoda, protože bychom mohli spolu něco nového vytvořit a zažít - a to světlo potřebuje.
 
Nemusíte se zabývat vším. Nemusíte se zabývat tématem uprchlíků, pokud to tak necítíte. Nenechte v sobě vyvolat pocit viny, že se nevěnujete tomu, co řeší většina lidí. Věnujte se záležitosti, kde můžete něco ovlivnit.
 
Pokud se právě rozhodujete, položte si otázky:
Kde je portál k vyššímu Já?
Kdy jsi zapomněl na lásku?
Kde jsi začal dělat své rozhodnutí na základě strachu, a ne lásky?
Kdy jsi změnil záměr?
 
Láska je silnější než strach. Dělejme rozhodnutí na základě lásky, ne strachu. Vyberme si lásku. Světlo vyhraje. Věř si!
 
Světlo ti přineslo hůl tvé skutečné moci. Vezmi ji k sobě a obnov své štěstí. Možná ses jí kdysi vzdal, možná je plná pavučin. Možná ti ji vzali a tím se rozplynula tvá víra ve svou sílu. Vezmi si hůl své moci zase k sobě a zazpívej staré a nové písně. S ní a se svým vnitřním světlem nalezneš svou božskou tvář, uvede tě do rovnováhy.
 
S láskou a úctou
Ivana Valová

[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.