Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Práce se světlem

PUBLIKOVÁNO: 16.01.2015, AKTUALIZACE: 12.10.2017

Jaký je vůbec význam spirituality v dnešní době? Spiritualita je pro mě o otevření srdce, o hlubším poznání sebe a zákonitostí života, o přiblížení se svým blízkým a uvědomění, že jsme všichni v podstatě stejní.

Je to o spojení se s něčím vyšším, abychom mohli uvolňovat své křivdy a někde brát sílu, protože jinak zůstaneme ve své uzavřenosti a vnímání lidé s jiným názorem jako nepřítele. Je to pro mě důvěra ve vyšší smysl života a víra jít dál.

Mám radost, že se v našich myslích integruje materiální a spirituální svět, že abychom vyzdvihli duchovní rozměr života, nemusíme popírat vliv peněz a technologických vymožeností, protože je jasné, že potřebujeme obojí. Stále je naším největším učitelem realita, která nám ukazuje pravdu o nás samých, a je na nás, jestli jsme ji schopni uvidět a přijmout ji, nebo se odvrátíme a řekneme si, že toto se nás netýká. Vidění reality nám pomáhá porozumět sobě.

Pracovníci se světlem pomáhají druhým uvolnit hluboce položené emoce, aby se mohli v životě posunout dál. Někteří z nás se bojí negativní energie, přivtělených duší apod. Ta nejlepší osobní ochrana při práci s energií, je práce s vlastními emocemi. Pokud jim budeme nechávat v každodenním životě volný průběh, nebude na nás ulpívat cizí, negativní energie, protože naše pole bude průchozí.

Pokud máme v sobě plno strachů, které neřešíme, nebude dostačující si ve chvíli léčení udělat ochranu. Pokud pracujeme se světlem, potřebujeme hned poznat, že se na nás něco nabalilo, a v té chvíli to nechat odejít. Pokud to hned neřešíme, odpojíme se od svého těla, a bude nám trvat delší dobu, než tuto energii uvolníme. Vnitřní spokojenost je nejlepší ochranou proti negativní energii.

Práce se světlem je jako práce na zahradě. Chceme si vytvořit zahrádku plnou rozmanitých květin. Víme, že se ušpiníme, protože pracujeme s hlínou. Vytrháme plevel a zasadíme to, co chceme, aby vyrostlo. A když se pak podíváte na tu rozkvetlou zahradu, máte ze svého díla dobrý pocit. A na podzim to vše odkvete a na jaře se zase pustíme do práce. Pracovníci se světlem pomáhají druhým, aby jejich zahrádka (energetické pole) kvetlo. Chápu, že je těžké se nechat „namočit“ do negativní energie člověka (kdo by to chtěl), ale jde to jinak?

Při spirituálním rozvoji se pomocí napojování na svou duši energeticky narovnáváme. Světlo nám pomáhá dospět. Už jsme se víceméně srovnali s tím, co nám rodiče nebo bývalý partner nedali, ale teď tu stojíme a jen si uvědomujeme své omezení a sžíváme se s nimi. Více se vidíme, jací doopravdy jsme. Už víme, že je všude kolem spousta lásky, ale ještě můžeme mít v buňkách svého těla pozůstatky traumatu z toho, když jsme to nevěděli. Přijímání světla a postupné odplavování bloků nám dává větší porozumění univerzálním zákonům.

Po léčení světlem můžete svým vnitřním zrakem vidět, jak vaši průvodci kolem vás obvázali „světelný obvaz“, abyste se zahojili, abyste si odpočinuli, aby na vás na pár dní nepůsobila energie z okolí. Nebo tím, jak dochází k hojení našeho srdce, můžete uvnitř těla vnímat „světelnou dlahu“, která nám pomáhá, abychom vyléčili své zlomené srdce a naučili se brát lásku z vyššího já.

Komunikace. Otevíráme se vyššímu vědomí a uvolňujeme staré systémy, které nám už neslouží. Neznamená to ale, že si musíme vytvářet nové systémy, ale spíše v sobě otevřít celé spektrum osobnosti a podle potřeby se učit novým věcem. Naučme se nepřijímat člověka (např. svého blízkého) takového, jaký je, protože tomu člověku může být v roli, kterou hraje, těsno. Tento člověk si možná během svého života vytvořil (mu) nevyhovující charakter, podle kterého žije, protože nezná nic jiného. A dokonce my, i když nás jeho chování vytáčí, ho tolerujeme, a ještě si myslíme, že děláme dobře.

Ve vyšších vibracích se učíme navzájem skutečně ctít a tolerovat, a proto už tento styl vycházení s někým jen naoko není možný. Ve vědomí jednoty jsme ale vším a v každé chvíli můžeme užít jiný postoj. Duše spirituálně založeného člověka může prahnout po tom, aby mu druzí umožnili být praktický a naopak. Abychom se sobě navzájem otevřeli, potřebujeme si říct: „Vím, že jsi krásná bytost, ale hrozně mě štve, když…Mrzí mě, že mám tyto pocity, a nevím, jak sis s nimi poradit, ale tím, že děláš/říkáš…., vzbuzuješ ve mně…. Jsem ráda, že jsem ti to řekla, hrozně jsem se bála, že mě odsoudíš.“

Všichni cítíme, když druhého něčím iritujeme, ale často nevíme proč. Potřebujeme se v tom vyznat. Pokud se naučíme lidem více otevírat a komunikovat s nimi, všichni se budeme cítit lépe. Dobrou zprávou je, že nikdo na Zemi nezná návod k řešení této situace. Principy, jak spolu žít, i když jsme každý jiný, si budeme postupně dávat dohromady. A v tom je kouzlo vědomí 5D, že nám nepomůže žádný vůdce.

Práce s emocemi. Spousta z nás se nechává zahltit emocemi druhých nebo v sobě pociťujeme citová nevyrovnanost (buď jsou pro vás emoce velmi intenzivní, nebo máte v sobě mrtvo), což může být důsledkem rozšiřování vědomí. Jak se postupně všichni přizpůsobujeme nové energii, dochází u nás ke spontánní emoční rekalibraci.

Naše fyzické tělo obsahuje více našeho světla, což nás může emočně rozhodit a může to mít vliv na snížení našeho sebevědomí. Nicméně se tak dostáváme ke skutečnému sebevědomí (sebevědomí duše). Nebraňme své citlivosti vyjít na povrch, společně tak pozvedáme energii na Zemi. Učme se s nimi pracovat. Propojme se s lidmi podobné vibrace, nejste v tom sami. Přijměme ji a nasměrujme světlo směrem, kterým chceme a navraťme se do své pravé podstaty.

Pracovníci světla jsou také velmi vnímaví na neviditelné energie. Nechápeme, jak se lidi mohou vnímat jen částečně a při kontaktu si vyměňovat jen intelektuální informace. Každá komunikace je pro nás věcí sdílení, propojení a léčení, 100% bytí v přítomnosti. Schopnost nahlížet do vyšších dimenzí je pro pracovníky světla stejně přirozené, jako je pro zemědělce setba na poli. Přinášíme jiný pohled na svět.

Jiný pohled. Moje duše se raduje, když si čtu článek psychologa dr. Somé, který říká, že z šamanského hlediska duševní nemoc signalizuje, že se „narodil léčitel“; že duševní nemoci jsou spirituální havárie, krize a člověk, kterému se dějí, jen potřebuje rituální pomoc. Moje duše se raduje, když Josef Schovanec, člověk s Aspergerovým syndromem, kterému lékaři tvrdili, že trpí nezvratnou psychickou poruchou, vystudoval univerzitu, mluví 5 jazyky a přednáší po celém světě.

Moje duše cítila nesmírnou pokoru ke spisovateli Josefu Formánkovi, který v rozhovoru řekl, že v léčebně, kde se léčil z alkoholismu, potkal člověka, který mluvil s mimozemšťany a pro snad všechny lidi byl úplně mimo (a on možná byl), ale Formánek tam podotknul: „Ale co když tento člověk vidí svět jasněji než my…“

Nejde především o to, aby se duševně nemocní lidé nebo autisté vyléčili, ale aby se většinová společnost vyléčila. Aby se vzalo v potaz, že se není čemu divit autistickým dětem, že jsou tak uzavřené, protože je mezi lidmi tak málo lásky. Nebo že si duševně nemocný člověk najde únik z reality, protože už nemůže žít tak, jak doposud žil, a raději uniká do jiné dimenze, než aby se oženil nebo si našel vhodnější práci. A aby tito lidé také dokázali pochopit lidi, kteří to tak nemají. Abychom přijali pestrost života.

Učíme se ve svém každodenním životě nebýt vědomím příliš nahoře (napojení na vyšší energie, ale neuzemnění), nebo příliš dole (nedůvěra v život a v lidi, lpění na svém názoru). Naštěstí se vždycky něco stane, aby se mé energie vyrovnaly. Naposledy, když jsem byla příliš nahoře, tak mi „zamrznul mobil“ - v ten moment jsem si uvědomila, že se mi stýská po spojení se Zemí a hned jsem se ukotvila.

Učíme se odevzdat vše zdroji a také přijímat to, co nám zdroj nabízí. Jako ve filmu Cesta pokojného bojovníka, kdy muže bojovníka a jeho učně přepadnou v noci lupiči. Učeň je připraven se bránit, ale bojovník dá lupičům bez boje a lsti všechny své cennosti a navíc jeho kalhoty, tričko a ptá, jestli chtějí ještě něco. Bojovat a bránit se už umím, ale tento úhel pohledu mi otevřel nový obzor. Takže když mi v Londýně uletělo mou nepozorností letadlo, s pokorou jsem si zaplatila novou letenku. A šlo to hladce, jakoby by to byl v ten moment ten nejlepší způsob, kam ty peníze investovat. Jsem připravena se otevřít celé škále možností.

S láskou
Ivana Valová


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.