Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Platónská tělesa. Posvátná geometrie

PUBLIKOVÁNO: 14.01.2014, AKTUALIZACE: 07.08.2016

Platónská tělesa. Struktury krystalů odrážejí dokonalost vesmíru v jeho pozemském projevu. Řecký filozof Pythagoras objevil základní matematické symetrie, které se nacházejí v hudbě a fyzickém tvaru. Ve své snaze pochopit vesmír odhalil tři klíčové tvary v hmotě: čtyřstěn, šestistěn a dvanáctistěn.

Považoval tyto přirozené shody za vzorové v matematice, jazyce, hudbě a vědě. Jeho objev ukázal, že hmota se skládá z dokonalých forem sestávajících z rovnoramenných, rovnoúhlých polygonů (uzavřených geometrických tvarů spojených s přímkami, se stejně dlouhými stranami a shodnými úhly).

O sto padesát let později Theaitétos určil další dva tvary – osmistěn a dvacetistěn – jako součást základních struktur formy. Ke svému závěru došel tak, že pokračoval ve zkoumání původního Pythagorova teorému. Spojením těchto tvarů vznikají tzv. platónské tělesa. Platón později spojil určité tvary se čtyřmi pozemskými živly - ohněm, vodou, zemí a vzduchem. Pátý tvar představuje ducha neboli nehmotné a metafyzické.

Platónská tělesa slouží jako klíč k posvátné geometrii a numerickému vzorci božského plánu. Tvar čtyřstěnu můžeme vidět na pyramidách, kterých se užívalo jako ohnisek ke shromažďování a rozvíjení duchovní energie. Tyto symetrické tvary se opakují v každé oblasti života - od sněhových vloček po vlákna DNA, od architektury po fotbalový míč. 

Posvátná geometrie stanovuje přesná pravidla, jež uplatňovaly všechny civilizace na Zemi při stavbě pyramid, katedrál, chrámů, paláců a  zahrad. Jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad  s přírodou a  vesmírem. Působí na nás, aniž bychom dokázali rozumově vysvětlit proč.

Říkáme, že tato místa, stavby či díla mají Genius Loci (duch místa, specifické atmosféry dané oblasti, prostředí, uměleckého díla či stavby). Takováto díla jsou nadčasová. Principy posvátné geometrie jsou cíleně postaveny na přesných matematických propočtech, které vychází z univerzálních principů, jež platí v přírodě a ve vesmíru.

Posvátná geometrie je vlastně základním jazykem vesmíru; geometrie, podle které je stvořena veškerá námi pozorovatelná realita. Tvar (trojúhelník, kolo, čtverec, ovál, hvězda, ležatá osmička, pyramida, čtyřstěn, koule, krychle) vytváří proud.

Určité tvary pozměňují vibrace specifickým způsobem a mohou popohnat proud energie. Pokud pochopíme vliv tvaru na proud energie, uvolníme bariéry v toku energie a spojíme místo/část těla s přirozeným proudem. Posvátná geometrie také přináší mužskou a ženskou energii do rovnováhy a harmonie.

Vedle posvátné geometrie se často uplatňuje ve stavitelství a v umění pravidlo Zlatého řezu. Zlatý řez se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618. Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Zlatý řez je v umění a fotografii pokládán za ideální proporci mezi různými délkami, působí esteticky příznivým dojmem a vytváří harmonický dojem.

Tento poměr Zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě, podle kterého je zde všechno vytvořeno. Rostou podle něj květiny a stromy, ulita šneka je utvářena rovněž podle Zlatého řezu. I slunečnice nebo ananas roste ve spirálách , které odpovídají Fibonacciho číslům. Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě Fibonacciho posloupnosti. Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotlivě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že každý list vyrůstá nad předchozím listem více či méně posunut o určitý úhel. V dolní části stonku jsou listy starší a větší, u vrcholu mladší a menší. Všechny listy jsou stejnoměrně osvětlovány Sluncem, menší nestíní větším, které mají delší řapíky.

Projevem zlatého řezu je uspořádání semen slunečnice nebo smrkové šišky, ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako spirála, nebo točité schody.  Dalším projevem zlatého řezu v přírodě je logaritmická spirála, která nemění tvar a roste stejně do délky i do šířky. Jejím projevem je růst neživých částí živého tvora. Můžou to být vlasy, parohy nebo schránky měkkýšů. Čím více se její zakřivení liší od zakřivení kružnice, tím méně připomíná spirálu.

Na lidském těle si můžete zlatý řez ověřit tím, že vydělíte svojí výšku (od temene hlavy) výškou od pupíku k zemi, fyzicky nepostižený člověk dostane číslo 1,618... ,mohou samozřejmě být i malé odchylky - záleží na přesnosti měření. Fibonacciho posloupnost je v matematice označována nekonečná posloupnost přirozených čísel, začínajících 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21..., kde každé číslo je součtem dvou předchozích. Limita poměru dvou následujících čísel Fibonacciho posloupnosti je rovna zlatému řezu. Fibonacciho posloupnost je „manifestována“ přírodou a to jak v říši živočišné tak rostlinné.


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.