Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a intuice
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Odcházím do světla

PUBLIKOVÁNO: 20.08.2018, AKTUALIZACE: 02.09.2018

Rakovina se mi vrátila velmi brzy. Slábnu a jsem čím dál hubenější. Mám méně síly a energie. Po chemoterapii a ozařování, které jsem minulý rok podstoupila, jsem se odpojila od svého těla. Už ho necítím jako dřív, nemám chuť jíst. V duši jsem to pořád já, ale tělo už není moje.

Po objevení rakoviny mi paní doktorka nabídla další chemoterapii nebo lék Navelbine, což je chemoterapie v prášcích. Po zvážení jsem tyto terapie odmítla, protože by to bylo jen krátké oddálení nevyhnutelného konce. A ten zbylý čas jsem chtěla raději strávit jinak.

Krevní obraz mám jako zdravý jedinec. Orgány mi fungují výborně. Jen mé tělo chce tvořit rakovinu. Hlava mi funguje na 100%.

Vyzkoušela jsem některé alternativní formy léčení rakoviny - nefungovalo to. Pak jsem vyzkoušela konvenční léčení rakoviny - také to nefungovalo. Někdo může říct, že jsem se měla jít léčit zavčasu. Jenže já jsem uvnitř cítila, že nechci. Pak jsem zase pocítila, že musím zkusit konvenční léčbu. Teď s odstupem času vidím, že mi to prodloužilo život o rok...

Odcházím do světla a těším se. Protože jsem si to na Zemi užila se vším všudy. Ale teď už si to ve fyzické realitě neužívám. Teď už nemám fyzické potěšení z ničeho. Mám málo energie a jsem už skoro pořád doma.

Už nemám energii si jít zaplavat na venkovní bazén v Podolí, jet k moři do Řecka nebo jít bruslit na Ladronku, projít se po parku Grébovka, lehnout si na trávu, projít se po lese, milovat se s mužem, vychutnat si dobré jídlo, užít si grilování s rodinou, udělat seminář, jít se podívat na západ slunce.

To všechno jsem milovala. Ono mi to není líto, že už to nemohu dělat, protože jsem si všeho užila plnými doušky. Nezávidím druhým jejich zdraví a kondici, protože oni je ještě k něčemu potřebují - já už ne.

Můj duch v noci cestuje. Ve snu fyzické omezení nemám. Velmi silně vnímám svou duši. Uvnitř je mi moc hezky. Vnímám v sobě a kolem sebe obrovské světlo. Chci vykřičet do světa, jak je to úžasné vnímat tolik světla!!!!! Jak je úžasné se vědomě připravit na odchod do světla.

Udělala jsem volbu a rozhodla se odejít. Můj život se naplnil. Mám sbaleno. Odcházím do něčeho krásného a obrovského. Jdu do vyšších vibrací. Vnímám lehkost a nemám už žádné povinnosti. Nepřipravuji se na smrt, ale na odchod z fyzické reality do světla. Vědomě odcházím do světla.

Komunikace. Je tu jedna věc, ze které mám velkou radost. Že jsem ve svém životě poznala hlubokou, léčivou a naplňující komunikaci s tolika lidmi. S blízkými i s těmi, které jsem potkala jen jedenkrát.

V dětství jsem si nedokázala představit, a to opravdu ani v nejmenším, že bych si s lidmi tolik rozuměla. Že bych s nimi upřímně komunikovala a vyjadřovala, co se ve mně děje. Že bych jim říkala své nápady a myšlenky a že je to dokonce bude zajímat. Že mohou věci vnímat podobně a že nás sdílení může tolik bavit.

Že můžeme společně otevřít jakékoliv téma. Že můžeme být upřímní a dát do konverzace tolik srdce. Prožít to, co cítíme a upřímně to vyjádřit. Sdílet svůj vnitřní život a zažít blízkost. Skutečně se vnímat a neodvracet pozornost jinam. Že nám spolu bude tak dobře.

Je to ta nejkrásnější věc, která se mi v životě stala. Že mohu být ve spojení se svým nitrem, svou duší a zároveň být součástí vašich příběhů.

Celistvost. V dětství a dospívání jsem měla možnost se hodně věnovat fyzickému tělu. Chodila jsem do sportovní plavecké školy, kde jsme měli 1x – 2x denně trénink. Plavali jsme, hráli fotbal, dělali atletiku, lyžovali, jeli na vodu apod. Bavilo mě to a díky těmto sportům jsem získala výbornou kondici.

V dětství jsem byla velmi uzavřená a odmítala jsem se zabývat svými emocemi. Emoční tělo jsem začala otevírat až později, když mě začala zajímat láska a vztahy s kluky. Byla jsem pořád zamilovaná. Dbala jsem o svou fyzickou krásu, protože mi přinášela zažívání příjemných pocitů a emocí :)

Muži mi dali tolik lásky a energie. Ve 20 letech jsem strávila prázdniny jako au-pair v Londýně, kde jsem chodila spát v 5 hodin a v 7 hodin jsem vstávala – byla jsem jak utržená z řetězu. Později jsem začala otevírat i své negativní emoce, ošklivé, stinné stránky své povahy a poznala sebe z jiné strany.

Mentální tělo jsem začala rozvíjet na vysoké škole. Bylo tak naplňující rozvíjet své myšlenkové pochody. Povídat si s vrstevníky vysokoškoláky z různých škol do rána o filozofii - Erich Fromm, psychologii – Jung, Timothy Leary atd.

Non stop sledovat seriál Městečko Twin Peaks od Davida Lynche spolu s dalšími intelektuály. Bylo to nádherné. Jsem indigový jedinec, pro kterého je rozvíjení různých myšlenkových konceptů stejně důležité, jako voda a vzduch pro tělo.

Spirituální tělo jsem začala rozvíjet v dětství, kdy jsem chodila sama do přírody a kolem sebe vnímala anděly a hvězdné bytosti, které se mnou komunikovaly. Ladila jsem se na vědomí 5D. Později jsem užívala své schopnosti v souladu s vesmírem. Někdy v jeho nesouladu, z čehož jsem se hodně poučila.

Po otevření svého vědomí jsem se naladila na atlantské vědomí a jemné frekvence lásky a jednoty. Byla jsem v kontaktu se světelnými pracovníky po celé zemi a asistovala lidem při rozsvícení jejich vnitřního světla. Po celou dobu jsem čerpala z informací odjinud.

Má osobní lekce byla a je láska.

Mrzí mě jen jedna věc – že jsem nezažila vědomý partnerský vztah. Kde by každý sám došel do stavu své celistvosti, kde se není čeho bát. Kde bychom se na sebe podívali a nemuseli si nic říkat. Protože bychom vše viděli v očích toho druhého – jeho minulost a zranění a jakékoliv informace.

Neptali bychom se: „Proč se tak chováš?“ Ale sami bychom tuto celistvou odpověď uviděli v očích druhého a řekli si: "Aha, tak proto se tak chováš. Tento člověk tě zranil a toto jsi nedostal... nedivím se, že se tak chováš, po tom, co jsi prožil..." Oba dva bychom se cítili přijatí a pochopení. Asi jsem v tomto životě měla najít rovnováhu.

Jsem v klidu. S tím, co se děje na Zemi. Je tu spousta lidí, kteří boří staré systémy, mají otevřené vědomí a přispívají ke tvorbě nové země.

Vědomí konečnosti mě vede k důslednosti - nemám čas přehlédnout svůj pocit a nevěnovat se mu. Pokud zachytím, že něco chci říct, udělám to. Dává mi odvahu - mám v zádech velmi silného spojence a tím je smrt. 

Děkuji všem, které jsem v životě potkala. Za vaši důvěru a chuť se mi otevřít a sdílet se mnou svůj život. Za lásku, která mezi námi proudí. Budeme ve spojení, jen jinak.

S láskou
Ivana Valová


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.