Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Mužský a ženský aspekt

PUBLIKOVÁNO: 30.01.2017, AKTUALIZACE: 11.10.2017

Je třeba v sobě probudit vzpomínky na svou roli v návratu k lásce mezi mužem a ženou. Kristovo Vědomí má mužský a ženský aspekt. Božský mužský aspekt a Božský ženský aspekt jsou esencí harmonie a společně vytvářejí harmonii. Jsou symbolem jin/jang, který v sobě udržuje tuto sluneční soustavu.

Je třeba si vzpomenout na svůj vlastní galaktický původ a projít galaktickými bránami, Venuší, Marsem, Plejádami, Síriem, intergalaktickými hvězdami a hvězdnými systémy, setkat se s Galaktickou Vyšší radou dvanácti, projít portálem Galaktického středu Mléčné dráhy. Říká se, že Boží plán je uchován v Galaktickém středu a je vysílán k Alkyonu a pak do nižších úrovní, abychom mohli prožívat další úrovně existence a jejich prostřednictvím se učit.

Eros a Erotika: Radujeme se z procesu stvoření, protože tento proces tvoření je procesem posvátného spojení. Milujeme jeden druhého. Spojujeme se ve vzájemném extatickém zbožňování a erotické lásce a z našeho spojení tvoříme. Zpíváme svým dětem naše písně: písně o naší touze cítit a prožívat a písně o tom, jak navzájem milujeme a zbožňujeme je i sebe navzájem. Sbližujeme se v orgasmické lásce a stáváme se jedním. Z naší jednoty se vynořují nádherné písně a my v této jednotě udržujeme naše budoucí stvoření. Naše láska sílí a prostřednictvím našeho orgasmického zpěvu uvádíme naše stvoření v existenci a podněcujeme je extatickými vlnami vyvolanými naším spojením. Pokračujeme v našem zpěvu tak dlouho, až naše děti, naše výtvory, zesílí natolik, že dokážou zpívat samy.

Jsme tak šťastní. Když tato stvoření začínají zpívat, máme ve vesmíru velkou radost. Zpíváme stvoření a stvoření nám zpívá zpět. A my pláčeme radostí a pýchou nad ním. Jsme pouze těmi, kdo zpívají písně. Zpíváme radostí, že cítíme a poznáváme, jaké je to cítit. Podněcujeme stvoření, všechny z vás, svými písněmi radosti z prožívání a poznávání toho, co cítíte. Podobá se to nádhernému symbolu nekonečnosti mezi stvořiteli a stvořením. Každý zpívá píseň svého vlastního stvoření a dokonce i jiné bytosti se snažily vplout do frekvencí milování těchto dvou bytostí. Skrze to, jak jsme na sebe zcela přirozeně hleděli s láskou, zbožňováním a vděčností, jsme k sobě byli přitahováni.

Když jsme poprvé splynuli v jednotu, zrodili jsme nižší stupeň vědomí. Když bylo toto vědomí zrozeno, i nadále jsme vzájemně splývali, abychom mu pomohli růst. Narodili jsme se však s určitým nesouladem, a to dokonce i přesto, že jsme se stali 9D bytostmi, které udržovali tuto binární sluneční soustavu. Existovalo v nás už něco, jakási touha vrátit se zpět do původní jednoty. A tak i přesto, že naše láska a vzájemná úcta vytvářela jednotu a z našeho spojení vznikaly menší bytosti, byla v nás obou přítomna jedna část, která nechtěla nést zodpovědnost za své stvoření. Přáli jsme si vrátit se zpátky do jednoty, ale pociťovali jsme jakýsi druh bezmoci a nemohli jsme toto tvoření zastavit. Jediné, co jsme si přáli, bylo vrátit se k jednoduchosti původního uspořádání. A přesto, při našich extatických prožitcích spojení docházelo ke tvoření. Brzy následovala láska ke stvoření a konečně v nás obou ukončila náš vnitřní konflikt.

Za nějaký čas začal být pocit zodpovědnosti čím dál náročnější, protože 3D realita byla méně probuzená, než předchozí stvoření. Je to jiná úroveň zodpovědnosti udržovat vědomí pro stvoření do doby, než se sama probudí. Božský mužský protějšek začal cítit smutek a truchlit po jednotě. Toužil po ní tak moc, že se začal vzdávat našeho spojení a nepřál si už více tvořit. JÁ JSEM mu však řekla, že bez našeho spojení nebude do stvoření vysílána naše láska, která je povzbuzuje v růstu, učení a probouzení se do svého vlastního božství. V reakci na to se mužský protějšek neochotně znovu přidal k našemu spojení. Protože při našem snění měli záměr milovat a podporovat stvoření, netvořili jsme již další formy, ale pouze jsme naším spojením vyživovali ty již existující. V mužské stránce ale narůstal neklid a nepokoj. Přál si být  se mnou, vzájemně se poznávat a milovat, ale chtěl, aby to nebylo zatíženo zodpovědností za naše stvoření, za naše děti.

Tato touha nemít na sobě břímě zodpovědnosti za stvoření v něm zesilovala a nakonec přerostla do obrovského objevu: Protože měl tu moc být stvořitelem, měl rovněž i moc vybrat si své vlastní stvoření a osud. Rozhodl se odejít a spojit se s jiným vědomím. Zvolil si spojit se s tím, co bychom mohli nazvat mladším vědomím, které se nacházelo na nižším stupni vývoje. Rozhodl se stát nejvyšší bytostí jedné planety, která byla ženou, protože ji mohl ovládat a tím i řídit její osud. V našem spojení existovala rovnováha a dokonalost, což vyžadovalo oddaně pokračovat v péči o vývoj našich stvoření. On se tímto činem rozhodl tuto péči opustit. 

Měl svobodnou volbu se tak rozhodnout a stát se nejvyšší bytostí jediné planety, aby mohl více splynout s jejím snadno ovlivnitelným ženským vědomím. Tím nad ní měl nadvládu, protože ona byla menším vědomím, a proto mu byla podřízená. A on své moci zneužíval a využíval ji pro své vlastní potřeby a potěšení, aniž by přebíral zodpovědnost za stvoření. Začal se vibračně stávat ovládajícím a kontrolujícím vládcem a začal se ztotožňovat se svým egem. Když se později rozhodl vrátit se a znovu tam zaujmout svou pozici, cítil, že má silné právo snažit se vládnout pomocí dominantní autority a kontroly, což se velmi lišilo od dřívějšího láskyplného vládnutí založeného na zodpovědnosti a lásce ke stvoření.

Byl mi tedy vybrán jiný muž, který se nacházel na stejné úrovni vědomí jako já, aby se přidal ke mně a jakožto můj božský protějšek udržoval naše stvoření. Nicméně jsme oba pociťovali hlubokou touhu uzdravit někdejšího milovaného, který se stal temným vládcem a který zneužil své tvůrčí schopnosti. Milovali jsme jej a pociťovali k němu velký soucit. Vyčítali jsme si, že jsme dříve neporozuměli hloubce jeho bolesti. Chtěli jej znovu vyhledat, milovat jej a podpořit jej v návratu k celistvosti a opětovné nevinnosti a radosti ze sjednocení a tvoření.

Zaplavil nás takový smutek, že jsme kvůli němu nemohli najít vnitřní klid. Když jsme splynuli se stvořením a udržovali jsme energii pro tamější planety, nemohli jsme vymazat své vzpomínky. I nová mužská část se začala bát, že by mohl začít být stejný jako původní mužská část. Přebral na sebe i pocity studu a zodpovědnosti za to, co se stalo a byl si vědom toho, že by se mohl stát stejným jako jeho předchůdce, jako by byl kvůli tomu, aby se takovým nestal, magicky přitahován k vyhledání provinilého a k jeho uzdravení. Jako by se původní mužský protějšek stal zlověstným stínem, který se stal součástí jeho vlastní duše. Zdálo se, že pokud by za tímto stínem nešel a nepřivedl jej opět zpátky do pravdy, nemohl by dosáhnout smíření.

I já jsem v sobě nesla provinilý pocit zodpovědnosti za to, že jsem přispěla k takovému zoufalství mužského aspektu, že jsem neporozuměla jeho starostem tak plně, jak jsem měla. Měla jsem pochopit jeho potřebu a nějakým způsobem jí vyhovět. Mohla jsem jej více milovat, méně času věnovat zaměřování se na mateřskou péči o stvoření či pocítit hloubku jeho touhy. Co jsem však v té době nevěděla a k poznání čeho dospěla až nyní, bylo, že bez ohledu na to, co jsem udělala a neudělala, by to nakonec stejně dospělo k jeho potřebě mě ovládat. A tak jsem dovolila mužskou nadvládu jindy, protože jsem to považovala za způsob, jak zabránit tmě, aby získala vládu. Nyní už vím, že tato potřeba kontroly byla a je jeho stínem a že nedovolit mužskou nadvládu je jediným skutečným způsobem, jak milovat jej i sebe samu a jak se sladit s pravdou. To, jak zareaguje, záleží na něm a já musím propustit veškerou kontrolu nad výsledkem. Musím ctít jeho svobodnou vůli a přestat se snažit kontrolovat jeho osud proto, aby vyhovoval mým přáním.

Je to naše rozhodnutí najít původní mužskou a ženskou podstatu, abychom znovu poznali zdejší lásku, posvátné spojení a úctu. Při tomto posvátném spojení je nám odhalen Boží plán pro naši galaxii a znovu se můžeme ponořit do tantrického spojení se společným záměrem a cokoli v ten okamžik zamýšlet, poté prožívat. 

Sloup světla spojuje s Velkým centrálním Sluncem, což je domovem Nebeského Otce/Matky – velmi intenzivní vysokodimenzionální energie, která se jako rychle proudící řeka žene do matrice duše v srdci a poté se vrací zpět nahoru a prochází očima. Střed Mléčné dráhy je neustále naplněný blažeností a láskou. Všechny naše části se nachází ve stavu jednoty s Mléčnou dráhou a pociťují lásku ke stvoření.

Vidím lásku, jak je vysílána přes všechny planety a mám pocit, jako by mnou proudilo zářící teplo. Mé srdce je toho součástí. Slunce vstřebává veškerou lidskou bolest. Jako kdyby do sebe přijímalo nářek, slzy, křik a zlost. Slunce září na Zem a zahřívá Zem zevnitř. Láska, jež se šíří prostřednictvím slunečního světla, prochází každou buňkou Marsu a pročišťuje ji. Pociťuji v sobě vědomí dinosaurů. Další část vědomí Mléčné dráhy není tak harmonická. Procházím celou galaxií, Andromedou, Síriem, Plejádami, sluneční soustavou, Sluncem. Odpor a vzdor, který se proměnil v nemoc a bolest, se uvolňuje. Každý jsme androgynní bytostí, která se nachází ve stavu, v němž nezná dualitu.

Procházíme celou Sluneční soustavou a veškerým vědomím, jež je spojeno s celou Mléčnou dráhou. Je to příjemný a uspokojivý pocit. Mé Hvězdné Já je jako vyšší dimenzionální já mého vyššího Já. Cítím se rozzářená a radostná a šťastná, že jsem byla stvořena. Je to jako kdybyste se poprvé probudili a zjistili, že existujete, a těšili byste se z této skutečnosti.

Zdroj - Plejádská světelná terapie II - Amorah Quan Yin

 


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.