Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Kdy nastavit hranici

PUBLIKOVÁNO: 25.06.2014, AKTUALIZACE: 23.05.2017

Pokud jsme ve své síle, přijímáme druhé lidi takové, jací jsou.
Jsme schopni druhého vyslechnout a s láskou mu říct: „Mám tě rád, ale tohle neudělám.“ Nemusíme ze situace nikam utíkat. Zůstáváme k němu otevření a jsme schopni přijmout jeho reakci bez toho, abychom v sobě cítili vinu. Ráda potkávám lidi, kteří se mnou komunikují z pozice své síly, protože mi dávají jasné zprávy.

Zjistila jsem, že abych se učila úctě a respektu ke druhým, musím si s nimi vytvořit hranici, abych od nich neočekávala něco, co mi nemohou dát. Pokud náš vztah pokročí, tuto hranici zruším. Hranice mi pomáhá pochopit, co ve vztahu chci, a v čem už dál pokračovat nemůžu (například v podpoře klienta při dlouhodobé spolupráci). Tato hranice mi pomáhá vytvářet zdravé a dlouhodobé vztahy. Hranici si dávám i ve vztahu ke svým přáním, například budu ráda, když budu mít dítě, ale pokud ne, je to v pořádku a nebudu si na tom stavit svou hodnotu.

Vztahy jsou nejlepším prostředím k poznání svého stínu. Uvědomění si svých hranic nám pomáhá se stínem vypořádat, bez toho, aby se druzí lidé stávali našimi trenažéry (i když, bohužel, to někdy nejde; abychom se dostali ke svým skrytým pocitům, musí v nás někdy vybuchnout, abychom s nimi pak pracovali). Ve vztazích nám druhý ukazuje naše nezpracované části, a proto na ně poukazuji – abych věděla, co je nezdravého na mé straně, abych to mohla uzdravit (až k tomu dospěji, až budu chtít). Hranice mi pomáhají v tom, aby můj život byl smysluplný.

Práce s hranicemi obnáší i zkušenost, že hranice vypustíme. V jednom partnerském vztahu jsem se totálně otevřela a bylo to nádherné, osvobozující. Bylo krásné nechat jednoho člověka, aby mě úplně poznal. Nehlídala jsem se, nechala mu poznat všechny mé stránky a nic jsem před ním neskrývala. Ale na druhé straně to ukrutně bolelo. Za nic bych tuto zkušenost nevyměnila, už vím, jaké to je.

Cílem tohoto textu není soudit sebe nebo druhé za nezralost, spíše na ni s láskou poukázat a až budeme připraveni, převzít za ni zodpovědnost a tak postupně tvořit vztahy na základech 5D :)

Kdy nastavit hranici:

Někteří lidé chodí s druhým kvůli vnitřnímu zranění, a nikoli kvůli vlastním hodnotám. Lidé s chabými hranicemi potřebují řešit některé vnitřní problémy a podvědomě se o to snaží v průběhu chození. Místo aby si druhé vybírali podle svého hodnotového žebříčku, reagují na své vnitřní zápasy a vybírají si partnery zcela nevhodně – hlavní slovo tu má zraněná součást nitra, a nikoli hodnoty daného člověka. Pokud se snažíme, aby milostný vztah uspokojoval naši potřebu uzdravení, nebude to fungovat. Tak si vybíráme partnera pod vlivem své slabosti, a proto si nikdy nemůžeme najít takového partnera, jakého bychom chtěli. Možná v sobě nosíme bolest nebo zranění, jimiž jsme se nikdy otevřeně nezabývali. Člověka s nevyřešeným trápením může přitahovat někdo, kdo prožívá hodně bolesti a těžkostí, a navazuje tak spojení se svými vlastními pocity úzkosti. To je klasický příklad spoluzávislosti. Pokud si najdeme bezpečné, hojivé vztahy, kde budeme moci začlenit i ty součásti své osobnosti, za které se stydíme, budou nás přitahovat jiní lidé.

Romantické snění. Pokud se označujete za romantika, možná snadno podléháte okouzlujícím lidem, kteří vás dokážou vtáhnout do romantických vazeb, ale nemají potřebný charakter k tomu, aby mohli budovat trvalý vztah. Okouzlující typy a jejich oběti neumí přejít od milostného vzplanutí k opravdové blízkosti. Milostná dramatičnost vztahu jim brání vidět prázdnotu jejich vztahu, oproštěného od důvěrného vztahu. Pokud máte sklon k romantickému snění, možná máte i tendenci žít ve světě vysněného vztahu. Pokud vztah nepřechází od snění k trvalé blízkosti a skutečnému spojení, pak je to celé klam a je nutno postavit se tváří v tvář vaší prázdnotě. Lékem na osamocenost je navázat hojivé vztahy, které svou povahou nebudou romantické, abyste mohli odkrýt všechny součásti své osobnosti a pocítit skutečnou blízkost. Takto si vypěstujeme schopnost prohlubovat důvěrnost a dávat se druhým poznat na všech rovinách. Potom si také budeme vybírat lidi, kteří nás budou schopni takto poznávat. Pro romantiky můžeme být tzv. autobusovou zastávkou. Když zrovna s nikým nechodí, chce s námi trávit čas. Jakmile si však někoho najde, dlouho se nám ani neozve. Sedíte na zastávce na lavičce, zatímco on naskočil do autobusu na další romantickou vyjížďku.

Impulzivnost. Někteří lidé mají problém se svými nutkáními a neodolatelnými touhami. Velice rychle prohlubují důvěrnost nebo navazují intenzivní „hluboké“ vztahy. Prahnou po romantickém vztahu, který je vzrušuje a naplňuje životem. Milostný vztah u nich dokáže probudit všechny možné láskyplné i agresivní pocity a jednání. Je to, jako by pro ně romantický vztah byl místem, kde se teprve mohou uvolnit. Potíž je v tom, že náhlé popudy by měly být správným způsobem kultivovány a usměrňovány, místo abychom se jimi slepě nechali vést, kdykoli se objeví. To je podstatou sebeovládání. Učme se svá silná nutkání slovně vyjadřovat, abychom mohli budovat zdravý vztah. Vyhneme se tak dlouhému řetězci intenzivních, ale posléze také rozbitých vztahů.

Lež. Pokud nám druhý lže, nemůže tu být řeč o vztahu a je to fraška. Nestojíme na pevné půdě a země pod námi se kdykoliv může pohnout. Dotyční k sobě musí být upřímní. Svůj čas a srdce bychom měli věnovat poctivým lidem a budovat vztah s bázlivými lháři je příliš riskantní. Věční lháři nejsou na vztah připraveni, i kdyby nás přitahovali sebevíc. Utíkejte od nich, co vám nohy stačí.

Rozvoj vztahu. Nezodpovědní lidé nechtějí převzít zodpovědnost za rozvoj jejich vztahu, nejsou schopni převzít zodpovědnost a říct „ne“. Tzv. hodný člověk dovolí, aby s ním ten druhý jednal neuctivě a nehezky, a toto nepěkné jednání buď bagatelizuje, nebo doufá, že se to jednou změní.

Silné pouto k bývalému partnerovi. Hranici je třeba nastavit, pokud máte pocit, že váš partner má silné pouto k bývalému partnerovi, ale on se k poutu nehlásí.

Strach ze závazku. Někteří lidé mají panickou hrůzu z jakéhokoli závazku. Takoví lidé jsou rádi zamilovaní, dokud je to nezačne stát určitou ztrátu svobody. Chtějí výhody vztahu, aniž by se museli k něčemu zavázat, platit náklady a nést zodpovědnost.

Nezralost také spočívá v tom, když se člověk nehlásí k tomu, co vstřebal, a dál požaduje, aby mu to poskytovali druzí. Výbušného muže musí jeho dívka zklidnit pokaždé, když se rozzlobí, místo aby se sám naučil se zklidnit a zvládnout svůj vztek. Introvert očekává, že jeho dívka bude udržovat vztahy, které by měl rozvíjet on. To není ocenění něčích silných stránek. Jeden člověk tu nebere zodpovědnost za svůj život, zatímco ten druhý přebírá za tento život zodpovědnost přílišnou. V nezralých párech se jedinci soustředí na to, aby našli někoho, kdo se vyznačuje starostlivostí, řádem, či jiným rysem, který sami nemají. Chodí ve stále stejných bolestných kruzích – nejprve si toho druhého idealizují, pak se k němu přiblíží, začnou na něm být závislí, udělají si z něho rodiče a pak následuje strašný rozchod, až si zase najdou někoho dalšího. Mnozí hledají rodiče, který se o ně postará v oblasti, o kterou se sami v sobě nestarají.

Nezralí jedinci potřebují silný pocit bezpečí a nekonečnou lásku. Jsou někým, kým nejsou, jen aby získali něčí lásku. Neuspokojená potřeba v nás pak vyhledává blízkost kvůli našim deficitům, jako je například samota, závislost nebo bezmoc. Osamělí rychle navážou hluboký vztah. Když se pak objeví konflikty, ničí je to, protože do tohoto vztahu investovali nesmírně hluboké součásti svého srdce a duše. Žabák byl žabákem vždycky. Princezna se však na něj dívala očima idealizace nebo popření. Položte si otázku: „Stáváte se vedle partnera vyváženějšími a úplnějšími, nebo se stáváte někým jiným, než ve skutečnosti jste?“

V oblasti chození je snadné příliš rychle se zavázat. Pokud se však vypořádáte s tím, co vás žene dopředu, může to do vašeho chození přinést tu správnou rovnováhu. A pak si můžete říct: „Vypořádal jsem se s obtížným vztahem a naučil se lépe přijímat sebe samého, a teď se raduji z toho, že začíná nová etapa mého života.“

V nezralém vztahu hněv a odpor ustupují otupělosti. Je třeba druhému říct: „Vstup do skutečného vztahu s nějakou zodpovědností, nebo ze vztahu odejdi.“ Takového, jací jste, vás partner možná v současnosti nechce. Chtějte znát konkrétní důvody, proč mu ještě máte dávat čas. Co, pokud vůbec něco, budete dělat jinak? Proč máte pocit, že mu nějaký čas navíc pomůže? Pokud si připadá v něčem zablokovaný, co udělá pro odstranění bloku? Má jasno v tom, že o vás stojí? Naděje někdy přináší jen dlouhé čekání. Je to naděje, která se nikdy nenaplní a nedává život. Výraz „zemdlívá srdce“ je dobrým vyjádřením deprese a rezignace. Popírá realitu a představuje pouze toužebné přání, odčerpává náš život. Přijměte partnera takového, jaký je, nebo odejděte.

Popření vlastní špatnosti. Někdy jeden z dvojice vnímá sám sebe jako bezúhonného a všechny problémy ve vztahu připisuje tomu druhému. Tento typ obviňování je založen na popření naší špatnosti. Když nedokážeme unést reálnou existenci svých chyb nebo to, že je druzí vidí, ukazujeme prstem jinam. Jde nám víc o naši bezchybnost než o naši poctivost a lásku.

Výčitky. Když má někdo pocit, že mu ten druhý něco neustále vyčítá, může být ve stavu posuzování. Chce se chránit před náporem výčitek. Prožívá rozpor mezi svou touhou otevřít se a svým nutkáním zaujmout obranný postoj. Když si muž promluví o svém strachu z výčitek jeho ženy, může na tom žena začít pracovat. Pokud při výčitce začneme mít pocit, že „na mě není nic dobrého“, svědčí to o tom, že nedokážeme přijímat pravdu o sobě samém. Klasickým příkladem je, že jeden z partnerů se brání výčitkám, zatímco ten druhý ho výčitkami pronásleduje.

Idealizace s kým nechodím. Jeden z partnerů si idealizuje někoho, s kým nechodí, a myslí si, že dotyčný určitě nemůže být tak špatný jako ten, koho má teď.

Hněv a frustrace. Pokud jste neustále rozhněvaní, frustrovaní a nemilosrdní, nebudete schopni odhalit tomu druhému vztahovější a hlubší součásti svého nitra. Jestliže obviňování není vyjádřeno slovy, projeví se skutky. Mlčení, chlad, odstup a sarkasmus mohou napáchat stejnou škodu jako slova.

Kompenzace hlubších citů sexem. Problém s nedostatečnými hranicemi může mít i žena, která se snaží kompenzovat své hluboké pocity sexem. Tato žena si hluboko uvnitř myslí, že ji nikdo nechce. Když se kolem ní vyskytne nějaký muž a začne se o ni ucházet, připadá si chtěná a tak se dočasně zbaví vnitřní samoty a nedostatku blízkosti, které prožívala ve vztahu s otcem. Vztah s mužem jí pomáhá vyhnout se nutnosti zpracovávat bolest a ztrátu, překonat stud a negativní vnímání sebe sama. Nakonec je však pocítí znovu a žene ji to do dalšího milostného vztahu, kde znovu potřebuje blízkost a spojení, moc nebo cítit obdiv a touhu druhého člověka.

Nicméně vy můžete být prvním upřímným člověkem v životě někoho, kterému před vámi nikdo nenastavil zdravou hranici. Kdo by cítil, že ho přijímáte, máte ho rádi a „vidíte“ ho, a zároveň by mu laskavě a jasně sdělil, že tento způsob chování už tolerovat nebudete a on (pokud bude chtít), se poprvé v životě začne zabývat svou bolestí.

Hodně štěstí!
Ivana Valová
inspirace: Hranice v chození - Henry Cloud, John Townsend


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.