Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

DNA

PUBLIKOVÁNO: 12.08.2008, AKTUALIZACE: 11.10.2017

DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je velká molekula ve tvaru dvojité šroubovice, která se všemi aminokyselinami a RNA obsahuje naše kódy a genetický materiál. Tyto kódy dávají buňkám instrukce, aby zajišťovaly nezbytné funkce těla; obsahují kódy, které nesou informace o barvě očí, tloušťce vlasů nebo sklony k nemocem; obsahují informace o tom, jaké úkoly a lekce si naše duše vybrala pro současný život. Genetický kód je také ovlivněn myšlenkami, emocemi a způsobem života. Každá buňka v těle obsahuje genetický kód celého těla.

DNA má podobu dlouhých tenkých molekul ve tvaru dvojité šroubovice. Tyto dva prameny připomínající vývrtku, které se kolem sebe ovíjejí a pro molekulu DNA vytvářejí jakousi páteř. Molekula DNA je stočená do šroubovice tak, aby zapadala do chromozómů. Kromě toho se kroutí a vytváří smyčky. Molekula je provázena různými bílkovinami, zejména histony. Páteř DNA je vystavěna ze střídajících se jednotek ze složitého cukru deoxyribózy a fosfátových látek.

V jádru každé buňky je 46 chromozómů, útvarů ve tvaru písmene X. Zahrnuje 22 párů, v nichž jeden chromozom pochází od matky a druhý od otce, 23 pár jsou pohlavní chromozomy. Kombinace XX označuje ženu a XY muže. Několik málo typů buněk, například zralé červené krvinky, jádro nemá.

Vícenásobně svinutá stavba DNA umožňuje stěsnat jí neuvěřitelnou délku v nepatrném prostoru. Jediný úsek DNA v typickém chromozomu by po narovnání měřil asi 5 centimetrů. Pokud se buňky nedělí, je DNA volně svinutá a ovíjí se kolem jádra, kde vytváří útvar nazývaný chromatin, který vypadá jako spleť vláken. Tím je umožněno, aby její části byly pohotově k dispozici pro sestavování bílkovin i další účely. Když se buňka připravuje na dělení, svine se její DNA do superšroubovice, jejíž závity jsou kratší a hustší, a lze pak vidět typický tvar chromozomů.

Pohromadě je jako u provazového žebříku drží příčky. Ty se skládají z dvojic chemických látek nazývaných báze: adeninu (A), guaninu (G), thyminu (T) a cytosinu (C). Čtyři báze se kvůli své chemické struktuře mohou párovat pouze ve dvou konfiguracích. A  a T  mají po dvou potenciálních vodíkových vazbách, a proto se k sobě hodí, zatímco G a C mají po třech potencionálních vodíkových vazbách.

Díky této struktuře má DNA dva klíčové rysy: v uspořádání bází je obsažen genetický kód chromozomu a způsob, kterým jsou báze navzájem pospojovány, dává DNA schopnost vytvářet své přesné kopie.  Jednou z klíčových funkcí DNA je poskytovat informace k tvorbě bílkovin. Některé bílkoviny jsou hlavními stavebními prvky těla, jiné pak tvoří enzymy, které řídí chemické pochody organismu. Jedinečnost každého člověka na světě je dána specifickou kombinací pouhých čtyř aminokyselin.

Odhlédneme-li od genetické informace chemicky zakódované v pořadí párů bází, zjistíme, že DNA má další klíčovou vlastnost. Může vytvářet přesné kopie sebe sama procesem, kterému říkáme replikace. Nejdříve se od sebe oddělí obě vlákna tvořící kostru dvoušroubovice. K tomu dojde přerušením vazeb mezi páry bází, čímž se obě vlákna stanou předlohou, podle které se vyrobí nové komplementární dceřiné vlákno.

K replikaci DNA dochází před buněčným dělením. Replikace DNA probíhá obvykle bez problémů. Existují však faktory, které tento proces naruší tak, že během párování bází vznikají chyby. Těmto změnám se říká mutace. Pozměněné pořadí bází v DNA může kódovat odlišný protein, který může v těle škodit.

Děj, kterým z jedné mateřské buňky vzniknou dvě stejné dceřiné buňky, se říká mitóza. Nejdříve dojde pomocí DNA replikace ke zdvojení genetického materiálu. To vede k tomu, že každý chromozom je nadále tvořen dvěma identickými chromatidami. Zdvojené chromozomy se seřadí uprostřed buňky. Po oddělení chromatid putuje každá z nich do obou konců právě se dělící buňky. Mitózou vznikají stále nové buňky, které umožňují růst, údržbu i opravy částí našeho těla.

V dávné minulosti lidé věděli, jak relaxovat na buněčné úrovni, protože měli propojených všech 64 kodónů, tedy sekvencí 3 ze 4 hlavních aminokyselin genetického kódu, strana po straně, aby udržely všechny spojení, což lidem umožňovalo užívat všech jasnozřivých a intuitivních schopností. Tím, že se lidé odpojili od JÁ JSEM, se šroubovice DNA začaly stahovat, což zabránilo spojení všech kodónů. Začaly být "špatně spojené" nebo se spojovaly pouze v určitých intervalech. Postupně se odpojilo 44 kodónů, což znemožnilo napojení na všechny naše schopnosti. V současné době je nečinných 44 kodónů (v angličtině se jim říká junk DNA), a pouze 20 kodónů je činných.

Proteiny vyrobené z kombinací všech 64 (tedy i 44 neaktivních kodón) by nám mohly umožnit mít stabilní zásobu energie, posílit imunitní systém, podpořit využití širší kapacity mozku, zvýšit spojení s vyšším Já, rychleji a efektivněji uvolnit nefunkční systémy, zvýšit buněčnou vibraci a zamezit výskyt nemocí, a také postupně se otevřít schopnostem jako je telepatie, telekineze, okamžitou manifestaci, jasnozřivost, hlubší samoléčení a uvědomění si širšímu užití síly mysli. 

Lidé poté přestanou chodit po světě jako "těla bez duše". Spojení všech kodón přinese vzpomenutí si na všechny genetické informace z předchozích a budoucích možných životů. Tyto kodóny se aktivují automaticky zvýšením vibrací životem v bezpodmínečné lásce a skutečnou relaxací. DNA slouží jako anténa pro získávání informací a každá změna její struktury má vliv na vysílací a přijímací frekvence, tedy na celkovou délku vln.
 
Při aktivaci do vyššího vědomí se stáváme silnějším přijímačem a vysílačem a nejsme už zatíženi špatnými představami o své realitě a svém vlastním bytí, protože užíváme většinovou kapacitu mozku a máme k dispozici informace o vztahu fyzického těla a o naší životní energii, která prochází čakrami, a to přes spojení s nervovým a endokrinním systémem. Klíčem k životu ve vyšším vědomí je láska, soucit, empatie, radost, štědrost, pozitivní způsob života, zdravý rozum. 

Týmy lékařů a vědců Kalifornské univerzity v Los Angeles zjistili, že některé děti vlastní výjimečné vzorce replikační DNA, a to 24 aktivních kodónů. Tři fungují jako stop-start kódy podobně jako v počítači, ostatní zůstávají neaktivní. Tvrdí, že děti s 24 aktivními kodóny oproti běžným dvaceti vykazují výjimečnou odolnost vůči nemocem. Zdá se, že jsou imunní úplně vůči všemu. Děti, které se už rodí s touto strukturou DNA, nejsou ještě schopny užívat své schopnosti. Tyto děti nazýváme v současné době autisty. Další vědci přišli na to, že se rodí novorozenci se 3 fyzickými vlákny DNA. Dále se rodí novorozenci, kteří se narodili matkám, které mají syndrom HIV. Tím, že se tito novorozenci narodili se spojenými 24 kodóny, jsou vůči viru HIV imunní.

Potenciální DNA obsahuje zakódování mnoha latentních schopností, na které jsme zapomněli a zanechali v rozích kapes našeho podvědomí (proces byl nazván termínem "podvědomé založení") až do chvíle, kdy jsme vědomě připraveni je znovu aktivovat. Tento druh frekvence nevyhnutelně proměňuje nejenom nás, ale celý svět do stavu harmonie, který je paradoxně v samém jádru toho, kým a čím jsme kdy byli a kým nyní jsme. 

V nedávných studiích Garjajevovy skupiny v Rusku bylo vědecky dokázáno, že zvuk a světlo (rádiové a světelné vlny) mají schopnost neinvazivně a dokonce na dálku aktivovat DNA. Podle Luckmana je jedním z mimořádných výsledků jejich výzkumu skutečnost, že pro aktivaci DNA může člověk jednoduše "použít nejvyšší vyjádření vědomí našeho druhu: slova. Tým dr. Gariaeva prokázal, že chromozómy poničené např. rentgenovými paprsky, mohou být jednoduše opraveny použitím vibrací a řeči nebo zvuku v kombinaci se záměrem nebo použitím slov na DNA." 

Prostřednictvím zvuku, vibrací a záměru (světla), můžeme vytvořit předpoklad pro pokračující a dynamické změny na všech úrovních, proces fyzicko-duchovního rozvinutí, jenž je uskutečněn a zprostředkován DNA.

Ve studii, kterou provedla americká armáda v roce 1993, byl od dobrovolníka vyjmut vzorek DNA. DNA byla sledována, když dárce dostával emocionální podněty. Vzorek DNA vykazoval stejné vrcholy i hloubky jako dárce. Tento fenomén probíhal současně stejně jak u vzorku, tak u dárce. Když byl vzorek přemístěn do vzdálenosti více jak 150 mil, výsledky byly stejné, jako když vzorek a dárce byli ve stejné budově.

Dr. Vladimir Poponin a dr. Peter Garjajev prováděli studii, při níž v laboratorní nádrži vytvořili vakuum. Sestavení fotonů v nádrži bylo náhodné, bez vzorce. (Dokonce i ve vakuu jsou fotony i částice světla přítomny.) Do nádrže byl umístěn vzorek lidské DNA a poté byly fotony sledovány. Fotony na sebe vzaly konfiguraci lidské DNA. Dokonce, i když byl vzorek DNA odstraněn, fotony si zachovaly konfiguraci lidské DNA.

Čím více rozumíme kvantové fyzice, tím více se dozvídáme, že fotony jsou podstatou vesmíru. Hmota, jak jsme se ji učili chápat, neexistuje. Všechno je vibrace světelné energie. Můžeme tedy předpokládat, že naše DNA vytváří vzorec našeho světa? Pokud ano, udržují tedy naše starosti, nenávist, strach a zklamání naši DNA pevně staženou? Vytvoří DNA tento vzorec fotonicky, tak aby stvořila realitu založenou na stejných starostech, nenávisti, strachu a zklamání?

Nyní budeme zkoumat vztah mezi lidským záměrem, slovem, a dokonalou šestihranou krystalickou strukturou. Emoto a Lorenzen vyfotili poprvé krystaly destilované vody, již dokonale vytvarované, a potom jim hráli hudbu. Krystaly, které"prožívaly" klasickou hudbu se rozšiřovaly a natahovaly, dokonce z původních krystalů vyrostly další šestiúhelníky. Když byla voda vystavena písni od Elvise Presleyho "Hotel zlomeného srdce/Heartbreak Hotel," krystaly se rozdělily do dvou rozdílných, do srdce vytvarovaných krystalů. Vodní krystaly vystavené acid rocku se roztříštily a rozdělily.

DNA je schopno vysílat a absorbovat světlo. Dr. Fritz-Albert Popp v 70. letech 20. století během výzkumu skrytých příčin vzniku rakoviny zjistil, že DNA shromažďuje a uchovává fotony. Popp dospěl k závěru, že všechny možné formy života absorbují do své DNA fotony. Týká se to i bakterií, rostlin, hmyzu a ryb. V určitých případech vypozoroval, že dokonce mezi organismy dochází k výměně světla. Když Popp otevřel molekulu DNA pomocí chemické látky známé jako ethidium bromid, vyvalili se z ní tisíce fotonů. Ukázalo se, že každá molekula DNA je jako drobný optický kabel. Fotony v DNA kmitají po celou dobu rychlostí světla tak dlouho, dokud je tělo potřebuje. Zjistil, že tyto fotony jsou úzce spjaty s úrovní našeho fyzického zdraví. V částech těla, které jsou nemocné, je koncentrace světla mnohem menší nebo vůbec žádná.

Pokud prožíváme stres, DNA začne čím dál více skrývat své světlo a potemní. Intenzivní stres má stejné toxické účinky jako kouření cigaret. Když je naše tělo nemocné, naše DNA začne uvolňovat naakumulované světlo, aby mohlo pronikat do míst, která jsou postižená, a tak napravit škody. Dr. Glen Rein zjistil, že můžeme přímo kontrolovat, kolik světla je uloženo v DNA jiného člověka. Láskyplné posilující myšlenky vyvolávají léčivé reakce a zvyšují počet fotonů v DNA. Zatímco návaly vzteku a agresivita světlo z molekuly DNA vysávají. Naše modlitby a přání jsou tedy iniciátorem přenosu světla skrze naše DNA. Dejme si tedy pozor na to, na co myslíme – jaké světlo do světa vysíláme.

Dovolme, aby otisk naší DNA měl léčivý účinek na naše těla, vodu a planetu.


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.