Atlantská škola
Home Kalendář kurzů Studijní plán Články a recenze Registrace Kontakt
[ LOGIN ]
Články o Atlantidě
Spirituální psychologie
Starodávné civilizace
Třetí oko a mysl
Spirituální integrita
Hvězdy a krystaly
Lightworker
Fyzické tělo a instinkt
Láska a komunikace
Recenze

Bojovník

PUBLIKOVÁNO: 28.10.2009, AKTUALIZACE: 15.05.2017

Byl jednou jeden jezdec, který se objevoval čas od času v místech, kde žili lidé. Jedl s nimi, odpočíval v jejich přítomnosti a předal jim část svého bohatství. Když se zjevil, lidé ho slavili jako svého ochránce a zastánce před špatnými duchy. Byl to bojovník s kopím a odháněl vše, co se mu postavilo do cesty. Lidé nevěděli, kde jejich bojovník pobývá.

V kraji, kde se objevoval, vedli mezi sebou lidé časté bitvy. Bojovník se setkával s kněžkami - čarodějkami, které mu dodávaly sílu a on je chránil, kdykoli bylo třeba. Cítil se neohroženým a nejmocnějším v celém kraji, možná v celém vesmíru. Na co pomyslel, to mohl mít, a na co ukázal, to mu bylo vydáno. Jeho síla a moc byla proslulá a šířila se den ode dne. 

Nejsilnějším místem, které šťastně zdolávalo útokům dobyvatel a loupivých bojovníků, byla Mohaméša. V Mohaméše sídlila kněžka - čarodějka jménem Monája. Byla mladá a nosila v sobě nadání, které převyšovalo řádové kněžky - čarodějky. Netěšila se proto velkého přijetí a žila ve svatyni více méně v ústraní. Starala se o zahradu a kuchyni, čistila posvátné předměty a účastnila se rituálů.

Jednoho dne, když se bojovník chystal navštívit tuto svatyni, aby přijal sílu rituálu a posílil ochranu působení svatyně na obyvatele celého okolí, spatřil na zahradě Monáju a milovali se pohledem očí. V tom okamžiku se rytíř rozvzpomněl na své jméno a zachvátila ho velká slabost a horečka. Po tři dny a tři noci vedly kněžky čarodějky zaříkávání a volaly ho jeho původním jménem. Dovolávaly se jeho mužné síly, kterou tolik potřebovaly k vykonávání rituálu síly, plodnosti a ochrany. Velký bojovník však setrvával v horečkách a cítil, jak jeho síla zůstává mimo jeho vůli. Byl jako očarovaný.

Po dobu tří týdnů se v zemi strhly kruté boje a mezi místními lidmi zavládli špatní duchové. Každá vesnice uzamykala své dívky a obilí, protože plenivá a ničivá síla postihovala stavení za stavením. Každý, kdo nekradl, se ukrýval a hájil svůj majetek. Všichni do jednoho byli odkázáni napospas a byli uloupeni o vše, co se dalo vzít. Jedna z kněžek - čarodějek, Anxiota, viděla, že to, co se stalo, způsobila rytířova slabost, která ho zasáhla ve chvíli, kdy spatřil Monáju. Povolala ničivé síly a začala rituál, kterým chtěla poslat trest na tuto kněžku - čarodějku, jíž označila příčinou všeho utrpení.

Mezitím bojovník v horečkách vnímal, co se v kraji děje. Kněžky - čarodějky o něj stále pečovaly, protože cítily hluboký význam tohoto dění, avšak díky ničivé síle Anxioty se i jim zaslepily srdce. Bojovník v horečkách dál viděl spoušť, která nastala tímto zlým kouzlem. Kněžky - čarodějky začaly otravovat dobytek, zaklínat lidi v okolí a spolčovaly se se zlými duchy. Plíživá nemoc, která se rozhostila v celém kraji, otrávila všechny dospělé, a ti se mezi sebou začali zabíjet, znásilňovat své ženy a děti až už nezbylo nic, co by bylo čisté. To vše bojovník v horečkách viděl a v tu chvíli se zeptal, zda ještě někde existuje kousek čistého světla v této zemi. Před očima se mu objevil obraz Monáji tak, jak ji viděl v den, kdy vkročil do zahrad svatyně. Rovzpomenuv se na příčinu svého oslabení, nabyl opět své původní síly, která však měla jediný cíl, a to najít Monáju a zachránit ji před ničivou silou zlého kouzla.

Vstal z lůžka a vydal se na cestu hledání. Jak nabýval znovu své síly, na své pouti bojoval se špatnými duchy a přemohl jich nesčetněkrát. Činil tak však bez dosahování slávy a uznání. Činil tak bez důvodu, bez myšlenek, bez zastávky, na cestě za dosažením svého cíle. Utržil mnoho ran. Jeho kopí a zbroj už nezářili jako dřív. Byl chudý a nemocný. Přesto jeho síla byla větší než kdykoli dřív. Jen nezářila na odiv tak jako dřív. Takto žil po celých sedm let, než usedl zpět na prahu své jeskyně, v níž kdysi přebýval, téměř smířený s tím, že Monáju již nikdy nespatří a tudíž nezachrání.

Jak tak seděl, ucítil ve svém srdci bolest velikou jako oceán a lásku hlubokou jako nebe. Seděl a tiše plakal vidouc, co se tenkrát v zahradě přihodilo. V tu chvíli pochopil, že nutné je to, co se stalo. Že jeho dřívější konání bylo zastaveno objevením ženského principu v sobě, který se mu zjevil jako Monája, a který seslal zlé kouzlo jako Anxiota, aby se tohoto poznání dostalo skrze všechny. A tak se v kraji rozhostil klid mír.

Motiv příběhu převzat ze stránky www.innergoddess.estranky.cz


[ HOME | KALENDÁŘ KURZŮ | STUDIJNÍ PLÁN | ČLÁNKY A RECENZE RSS | REGISTRACE | KONTAKT ]

Atlantská škola
Design a tvorba stránek Business Logic s.r.o.